KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Husův sbor Církve československé husitské
Z historie církve
Vznik Církve československé je spjat s bouřlivým náboženským hnutím po vzniku Československé republiky v říjnu 1918. Na jaře 1919 se v rámci Jednoty katolických kněží zformovalo radikálně orientované křídlo (mezi nimi byl i známý a oblíbený spisovatel, chodský kněz Jindřich Šimon Baar (1869—1925). V září vznikl Klub reformního duchovenstva.
O Vánocích 1919 se již v mnoha katolických kostelích sloužily mše v českém jazyce, a to i přes zákaz tehdejší církevní hierarchie. K zásadnímu rozhodnutí došlo 8. 1. 1920 v Národním domě na Smíchově — vznikla samostatná církev. Tento odvážný krok oznámil Karel Farský široké veřejnosti při mši 11. 1. 1920 v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.
Zakladatelem a prvním patriarchou CČS byl rodák ze Škodějova, učitel náboženství na plzeňské reálce - ThDr. Karel Farský (1880-1927). Při sčítání lidu roku 1921 se k nové církvi přihlásilo již 525 000 členů. Šestý řádný sněm církve, který se konal 16. - 17. října 1971, přidal k názvu Církve československé přívlastek„husitská”.
Z historie náboženské obce a Husova sboru v Machově
Již na jaře roku 1920 se k nové církvi počali hlásit lidé na Kladském pomezí. V Machově působil páter Jindřich Hulínský (vysvěcen 8. 7. 1917 v katedrále sv. Víta v Praze), který byl zastáncem reformních snah. Na schůzi v dubnu 1920 pronesl kriticky zaměřenou řeč, v níž se měl zastat i Mistra Jana Husa. Broumovský opat chtěl pátera Hulínského z Machova odvolat. Ten se prohlásil za duchovního Církve československé a úzce spolupracoval s přípravným výborem. Jeho rozhodnutí bylo silným impulsem pro ostatní farníky. K nové církvi se v Machově a okolí (Machovská Lhota, Bělý, Nízká Srbská) přihlásilo bezmála 85% obyvatel.
Problémů se však vyskytlo velmi mnoho, a proto pomoci a poradit přijel 29. června 1920 první patriarcha Dr. Karel Farský. Situace v obci byla velice bouřlivá. Největší spor se vedl o kostel a faru. Na čas byl kostel římskokatolické církve obsazen. Potom bylo 7 členů přípravného výboru CČS odsouzeno na 3-4 týdny do vězení. Ministr spravedlnosti dal návrh na amnestii odsouzených za zabrání kostela a fary. K amnestování nedošlo, a tak odsouzení museli nastoupit do vězení. Sedmého ledna 1924 doprovodil průvod odsouzené do polického vězení. Před budovou vězení promluvil broumovský farář Volf. Po úředním rozhodnutí musela CČS vrátit veškerý majetek římskokatolické církvi.
V září 1924 schválily státní orgány zřízení samostatné náboženské obce CČS v Machově. Byla zvolena první rada starších a 23. července 1927 přišel do Machova novokněz Bohumil Dlatla, který sloužil provizorní bohoslužby na náměstí nebo v přízemí školy. Bylo jasné, že takový stav je neudržitelný. Jedenáctého listopadu 1927 se náboženská obec rozhodla pro stavbu vlastního sboru. Byl vybrán a zakoupen pozemek v rohu náměstí o výměře 18 x 50 m za 7 482,50 Kč. Konstruktivistická stavba byla provedena podle návrhu arch. Jana Eckerta z Hronova. Náklady činily 187 000 Kč, přestože mnoho práce vykonali dobrovolníci. Dům společné modlitby a víry byl slavnostně otevřen 1. září 1929.
V říjnu 1930 zakoupila farnost za 5 000 Kč starší varhany z kaple v Kutné Hoře. Stavitele varhan byl Karel Eisenhut.
Za finanční podpory Královéhradeckého kraje prošly varhany v roce 2008 kompletní rekonstrukcí.
Husův sbor byl stavebně upravován i v průběhu 2. světové války. Vzhled stavby se radikálně změnil. Balkóny, které byly z čelního pohledu po obou stranách nad vchodem, byly zazděny až po střechu. V roce 1967 byla na západní straně zazděna dvě velká okna. Na konci 20. století se uskutečnila oprava fasády a střechy, dřevěnou podlahu nahradila dlažba
a celý sbor byl vymalován.
V součané době slouží Husův sbor nejen k církevním obřadům, ale i ke kulturnímu vyžití široké veřejnosti. Konají se zde např. školní besídky, výstavy, koncerty, hudební vystupení.