KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Náboženská obec v Jilemnici vznikla ve 20. letech minulého století na svým tvarem netypickém území táhnoucím se ze severu od Harrachova přes levý břeh údolí Jizery a jeho okolí, vedoucí pásem horkých vesnic na západních hřebenech Krkonoš přes Rokytnici nad Jizerou, Poniklou, Jestřábí a Víchovou k Jilemnici a dále pak na jih k Roztokům, Martinicím a Studenci. Spojuje tak v sobě rozsáhlé území vícero kulturně duchovních tradic. Severní oblast byla historicky smíšená česko-německá, naopak jižní kolem Jilemnice představovala nejtradičnější českou kulturní oblast Krkonoš. Bohoslužby se konaly ve Studenci, Jilemnici a Rokytnici. V Jilemnici, kde sídlil farář, církev nikdy nepostavila svůj sbor, ale působila jako nájemce ve sboru Českobratrské Církve evangelické. Po odsunu Němců po roce 1945 byl zakoupen německý evangelický kostelík v Horní Rokytnici - Berlíně (postaven v roce 1927), který by nově posvěcen jako Kaple mistra Jana Husa. NO byla po většinu času od 60. let 20. století administrována (zejména z Vysokého nad Jizerou, respektive z Vrchlabí), což trvá dodnes. Centrum života NO se postupně přesouvalo z Jilemnicka do Rokytnice nad Jizerou, jejíž Husova kaple se stala přirozenou cestou farním centrem NO. Před 15 lety bylo toto směřování zpečetěno přenesením sídla NO právě do Rokytnice, kde nyní působí i Rada starších. V roce 2020 byla dokončena kompletní rekonstrukce kaple, která slouží jak církevním, tak i kulturním účelům.

Poznámka: NO byla od roku 1938 do roku 1945 z více jak poloviny své rozlohy zabrána Říší a na jejím území zrušena. Fungovala tak jen omezeně na území, které spadalo do Protektorátu Čechy a Morava jako součást Církve českomoravské. V původních hranicích byla obnovena v roce 1945.