Holohlavy
Telefon:
E-mail:
Adresa:
737 847 864
Krátká 268 Smiřice 503 03
IČO:
Číslo účtu:
Duchovní:
67440673
221588389/0300
Mgr. Alena Fabiánová
administrující farářka
telefon: 737 847 864
alena.fabianova@ccsh.cz
Bohoslužby:
každou neděli od 8.30 hodin
Husův sbor
Další aktivity:
O OBCI
Historie Husova sboru v Holohlavech - Smiřicích
Založení samostatné národní církve v Čechách 8. ledna 1920 měl velký ohlas po celé republice. Již 11. ledna 1920 navštívil nedalekou Jaroměř spisovatel Bohumil Zahradník – Brodský, jeden z hlavních zakladatelů církve. V naplněném sále sokolovny promluvil o vzniku a cílech církve. V Jaroměři se církev Československá počala rozšiřovat hlavně díky působení tamního kaplana Aloise Kuříka, prvního faráře NO Jaroměř. V Holohlavech byl 5. května 1920 přijat s velkým ohlasem. Byly vyplňovány první přihlášky. U školy ve Smiřicích promluvil 13. května kněz Emil Dlouhý-Pokorný z Prahy. Tady se shromáždilo mnoho občanů, kteří byli nadšeni bohoslužbou v české řeči. Na další bohoslužby, 30. května 1920 byl pak pozván i farář Alois Kuřík. U lípy, proti Voženílkovu hostinci byl postaven vkusný oltář, zpěvem provázela Macháčkova kapela z Račic. Srozumitelnost a pravdivost kázání hluboce zapůsobilo na přítomné natolik, že přibyl počet věřících, z toho holohlavských rovných 300. A proto na první schůzi 1. června 1920 byl zvolen první církevní výbor a 6. července zvolena rada starších pro Holohlavy a okolí. Církevní výbor hned zažádal Ústřední výbor v Praze o přidělení kněze pro Holohlavy. Ale nebylo jim vyhověno. Důvodem byly nepravdivé zprávy o všech akcích, kterými zásoboval tehdejší katolický kaplan Petrásek. Holohlavští znovu žádali o svého kněze do Holohlav. Doktor Farský navrhl deputaci z Holohlav katolického kaplana Čeňka Brebise, který nabídku bez zdráhání přijal. Dne 4. srpna 1920 byl do funkce potvrzen. Po té byla zaslána žádost o spoluužívání holohlavského kostela. 19. srpna se farář Brebis stěhoval do Holohlav, ale několik fanatických katolíků mu zakázalo na faru vstoupit. Po vzájemných střetech byl jeho nábytek nastěhován na chodbu fary a druhý den mu byl vyklizen jeden pokoj. Nakonec přeci jenom dostal klíče od kostela. Bylo to velké vítězství přívrženců nově vznikající církve. Lidé s nadšením zpívali Svatováclavský chorál a státní hymnu Kde domov můj. Kostel byl vyzdoben prapory. Od tohoto okamžiku až do 9. dubna 1922 byl kostel využíván jak katolíky, tak novou církví. V září 1920 začalo i vyučování náboženství a ve školním roce 1920-1921 ho navštěvovalo 616 dětí. K této nové, naší církvi se hlásilo čím dál více lidí. 24. října 1920 zde sloužil bohoslužbu i zakladatel církev dr. Farský, a odpoledne mluvil na táboru lidu ve Smiřicích. V listopadu měl sbor 500 lidí, v lednu 1921 už to bylo 1024 lidí. O něco později už v holohlavské farnosti bylo na 3297 členů. Bohoslužby se konaly od jara do podzimu v přírodě, kromě toho se každou neděli a svátek konaly v Holohlavech a jednou měsíčně na Chlomku v kostele sv. Václava. Katolické církvi v této době vadil snižující se stav členů přechodem k Československé církvi, a proto vyhledávala stálé spory i soudní jednání. Spor vyvrcholil uzavřením kostela v Holohlavech pro naši církev v dubnu roku 1922. Bohoslužby se konaly pravidelně na Chlomku, ve Smiřicích, Vlkově, Račicích, Semonicích a Lejšovce. V dubnu 1923 byla náboženská obec Holohlavy státně schválena přípisem Okresní správy politické ve Dvoře Králové nad Labem. Zároveň bylo rozhodnuto, že naše církev může používat římsko-katolický kostel v Holohlavech ke svým bohoslužbám. Hned 21. 5. 1923 se v kostele za přítomnosti 295 členů konala ustavující valná hromada. V září 1923 bylo započato se stavbou Husova sboru ve Smiřících na pozemku sestry Aloisie Lefnarové, která stavební parcelu č. kat. 203/3 a č. kat. 253 věnovala 19. 7. 1923 zápisem na notářství v Jaroměři. Do vánoc se pracovalo v provizorně upraveném a vyzdobeném sboru a první bohoslužby byly konány právě o Půlnoční bohoslužbě. Po přípisu Okresní politické správy ve Dvoře Králové n. L. byl najat od 1. září domek
č. 100 ve Smiřicích pro kancelář a byt faráře. Provizorní bohoslužby byly konány až do 22. června 1924, kdy za obrovské návštěvy pokrokového lidu kraje – po většině věřících, v počtu 10 tisíc lidí byl 22. června 1924 otevřen sbor Československé církve ve Smiřicích. Slavnosti se zúčastnil biskup Gustav Procházka z Turnova, kterého v 7 hodin ráno na nádraží uvítali slavnostní fanfáry hudby bratra Runkase. Po úvodních projevech a zahrání husitských fanfár byly bratrem biskupem zahájeny bohoslužby. Odpoledne byla národní slavnost na náměstí ve Smiřicích, kde promluvil farář Kordule z Hradce Králové a starosta Smiřic František Vít. Odtud odešli účastníci průvodem do zahrady na „Lednici“. Slavnost byla ukončena ohňostrojem. Náboženská obec Církve Československé byla ustanovena výnosem Ministerstva školství ze dne 7. března 1924. Od 19. listopadu 1925 zde byl zde ustaven samostatným duchovním správcem Čeněk Brebis. Náboženská obec dnešní Církve československé husitské má své oficiální místo vedeno namísto tehdejších Smiřic Holohlavy. Důvodem je to, že leží svou polohou kostela po oltář v katastru obce Holohlavy. Fara již byla v obci Smiřice. V současné době je celý objekt včetně přilehlé zahrady sjednocen v k.ú. Smiřice, ale název byl ponechán.