KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Bozkovská náboženská obec CČSH (střípky z Pamětní knihy Církve československé v Bozkově)

Počátky Náboženské obce Církve československé v Bozkově se datují ke dni
23. ledna r. 1921, kdy se v sále hostince bratra Adolfa Farského za hojné účasti občanů uskutečnila veřejná schůze. O české náboženské reformaci zde za Církev československou promluvil bratr Gustav Procházka, tehdy farář v Jenišovicích u Turnova, a za Jednotu bratrskou farář Bohumil Vančura. Dne 4. dubna téhož roku se před bozkovskou školou konal velký tábor lidu, kde promluvil zakladatel Církve československé Karel Farský. 3. července 1921 se na školní zahradě konaly slavnostní bohoslužby Církve československé, které sloužil bratr Bohumil Uher, farář z Prahy. Během roku bylo vykonáno ještě několik takových slavnostních bohoslužeb nové církve, vždy za veliké účasti lidu. O vznik náboženské obce se nejvíce zasloužili br. František Dolenský, rolník, Karel Dolenský, hostinský, František Tichánek, malíř a natěrač, vrchní inspektor pojišťovny Václav Jenčík s chotí Kristinou, Josef Petříček, úředník nemocenské pojišťovna a starosta obce, Josef Ouhrabka, stavební truhlář, Marie Zemanová, pekařova manželka a Petr Nosek, hostinský. Ustavující valná hromada náboženské obce Bozkov a okolí (tzn. Jesenný, Příkrý, Roztoky) byla svolána na 30. listopadu 1924 do místní sokolovny. Od r. 1926 místní sokolové propůjčovali jednu z místností sokolovny ke konání československých pobožností a bohoslužeb. Jako duchovní dojížděl v té době do Bozkova br. Doležal. V roce 1939 podněcuje br. Fr. Havránek radu starších NO v Bozkově ke stavbě Husova sboru a sám na tuto aktivitu věnuje prvních 1 000 Kč. Od té doby se na stavbu sbírají dary od věřících. V té době dojíždí do Bozkova sloužit bohoslužby br. duchovní Zdeněk Novák. Stavební plány sboru byly vyhotoveny a schváleny v roce 1941. Ovšem válečná doba nepřála podobným stavbám. I když se koncem čtyřicátých let stavět začalo, stavba nakonec dokončena nebyla, neboť tomu bylo všemožně zamezováno komunistickými úřady. Od r. 1946 je bozkovským farářem jmenován br. Bořivoj Čihala z Držkova. Celkový počet příslušníků Církve československé v Bozkově a okolí byl v tomto roce 1128 členů. Od roku 1951 byl zdejším farářem Rostislav Dubový a od roku 1952 Vlastimil Klos. Počet příslušníků NO v roce 1952 byl 844. V roce 1953 působil ve zdejší obci br. farář Bohumil Dlatla ze Semil s kazatelem L. Hradilem. Bohoslužby se stále konaly jednou v měsíci v místní sokolovně. Dne 24. října 1954 byl v Bozkově ustanoven farářem bratr Fr. Třešňák, který přišel z Turnova, kde předtím působil šest let jako katecheta při chlapecké měšťanské škole. Náboženská obec v Bozkově stále neměla vlastní bohoslužebnou místnost. Stavbě sboru nebylo ze strany úřadů přáno, tudíž se v roce 1960 začalo uvažovat o koupi domu, kde se prozatímně konaly bohoslužby. Šlo o bývalý hostinec U Maturů; dokonce za něj byla již složena částka 25 800 Kč. Ale i toto úsilí provázela nechuť státních úřadů koupi schválit. Stavební parcela, kde byl původně Husův sbor rozestavěn, byla v roce 1962 prodána. V únoru roku 1963 vydalo Ministerstvo financí výnos, podle kterého socialistický sektor vykupuje budovy a pozemky za ceny uvedené ve vyhlášce ministerstva č. 18/63. Náboženské obci by tak za neuskutečněnou koupi domu bylo vráceno pouhých 402,60 Kč, o zbytek zálohy by přišla. Bozkovská rada starších napsala na ministerstvo financí žádost o udělení výjimky. Žádosti vyhověno nebylo, ale po smírčím jednání na státním notářství v r. 1964 byla původní kupní částka poukázána zpět na účet náboženské obce. Od r. 1964 se dočasně sloužily bohoslužby v pronajaté místnosti v domě u Tulaků. Od 15. 6. 1966 nastoupila do zdejší náboženské obce jako kazatelka Anna Klosová, která zde působila až do roku 1984. V roce 1970 se náboženské obci podařilo zakoupit dům na návsi čp. 95 od paní Julie Koublové. Za dům byla zaplacena odhadní cena 29 740 Kč, notářské poplatky přišly na 3 337 Kč. Na nákup domu zapůjčil 5 000 Kč předseda RS br. Bohumil Knop. Stavební úpravy domu započaly ihned. V roce 1970 měla NO v Bozkově 618 členů. V roce 1971 už měla NO svou vlastní modlitebnu ve svém vlastním domě, o což usilovala plných padesát let. Následující roky se nesly ve znamení budování Husova sboru. V roce 1973 byla dne 3. 6. sestra kazatelka Klosová vysvěcena na kněze. Téhož dne byl vysvěcen i bozkovský Husův sbor. Dne 4. 11. 1984 uvedl br. biskup Jaromír Tuček do úřadu farářky v Bozkově sestru Jindřišku Buttovou. Farářem v Semilech byl téhož roku ustanoven br. Tomáš Butta. Náboženská obec v Bozkově měla 397 členů. Od roku 1990 sloužil ve zdejší obci br. farář Jindřich Hanuš, ale ještě od téhož roku sestra farářka Libuše Hanušová, farářka v Semilech. Na konci roku 1991 měla NO 233 příslušníků. Od 8. července bozkovskou NO administroval tehdy jáhen Aleš Tomčík, který byl 29. 9. 1996 v semilském sboru hradeckým biskupem Jaromírem Tučkem a spolusvětitelem Tomášem Buttou vysvěcen na kněze. Od druhé půlky roku 1999 administrovala NO v Bozkově sestra jáhenka, později farářka, Lada Kocourková. V roce 2000 měla zdejší NO 177 členů. Lada Kocourková přijala svátost kněžství 16. 6. 2001 ve Škodějově. Světitelem byl královéhradecký biskup Štěpán Klásek.
Od roku 2005 se v Bozkově konaly bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 14 hodin a každou čtvrtou neděli v měsíci od 16 hodin. V Jesenném každou čtvrtou neděli v měsíci od 14. hodiny. V tomto roce měla NO v Bozkově 123 členů.
V současnosti bozkovskou NO administruje jablonecký vikář Benjamin Mlýnek. Bohoslužby se konají každou druhou neděli v měsíci.