Narodil se 14. července 1933 v Hradci Králové do rodiny Marie a Václava Tučkových. Otec byl úředníkem, matka, jak bylo tehdy zvykem, se starala o rodinu a domácnost. Vyrůstal bez sourozenců, takže pozornost rodičů byla soustředěna právě na něj. To neznamená, že by byl rozmazlován, naopak zvláště otec na něj byl velmi přísný.


Malý Jaromír navštěvoval Masarykovu základní školu (dnes Gočárova) a pak reálné gymnázium (dnes Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola) v Komenského ulici. V septimě přešel do Prahy, kde maturoval na gymnáziu v Dejvicích. Již od mládí toužil po studiu bohosloví, což se mu vyplnilo. Studoval na Husově československé bohoslovecké fakultě, kterou absolvoval r. 1955. Rodina doma stále opatruje jeho index. Jako každý student obdivoval své mnohé vysokoškolské pedagogy, k nejváženějším patřil např. prof. Zdeněk Trtík, s kterým udržoval vztahy, i když již byl knězem.

Tehdejší kněžská příprava po r. 1948 nebyla považována za plnohodnotné vysokoškolské studium, proto museli mladí duchovní odejít do roční základní vojenské služby. Mladý Jaromír však měl na vojně revmatismus s postižením srdce, a proto byl z vojny propuštěn. Mimo to se u něho projevilo těžké astma.

Profesní přehled:

října 1955 byl patriarchou Františkem Kovářem v Husově sboru v Praze – Vršovicích vysvěcen na kněze
1955 – 1958 stal se pomocným duchovním v Pardubicích, zde v duchovní péči o děti se seznámil s budoucí manželkou Marií Duškovou z Pardubic
1958 – 1959 farářem v Lanškrouně
1960 – 1966 farářem ve Frýdlantu v Čechách
v šedesátých letech řešil i soukromí, r. 1962 se oženil se slečnou Marií Duškovou z Pardubic, ta se mu stala celoživotní velkou oporou. Tehdy museli mít nejdříve světský sňatek, ten se konal v historické Staroměstské radnici v Praze a hned nato následoval církevní sňatek v husitském chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. R. 1964 se manželům narodil syn Pavel a r. 1965 syn Tomáš
1966 – 1973 farářem v Heřmanově Městci
1973 – 1982 znovu farářem v Pardubicích. Postupně rostl i funkčně, stal se předsedou církevního okrsku, později řečeno vikářem
předchozí biskup Josef Prokop zemřel náhle při léčebném pobytu v lázních, Jaromír Tuček se stal r. 1981 po něm správcem východočeské diecéze
1982 byl poprvé se státním souhlasem zvolen VI. biskupem Královéhradecké diecéze (státní souhlas byl nutným předpokladem), volební období tenkrát trvalo 10 let
1992 byl podruhé zvolen biskupem, tehdy bylo volební období sníženo na 7 let
1999 jej vystřídal Štěpán Klásek, který se stal VII. biskupem Královéhradecké diecéze

Již jako farář byl ekumenicky velmi otevřený, zvláště vzpomínal na krásné ekumenické vztahy s evangelíky i katolíky za svého působení v Heřmanově Městci. Tyto vztahy rozvíjel i jako biskup do zahraničí, zvláště srdečné vztahy měl s evangelickou církví v Anhaltu, která se jeho zásluhou stala naší partnerskou církví.

I v důchodu byl Jaromír Tuček v rámci zdravotních možností duchovně i občansky aktivní, po skončení biskupské služby byl deset let farářem v Nechanicích a po čtyři roky i administrátorem Vysokého Veselí. R. 2009 musel ze zdravotních důvodů svou duchovenskou službu ukončit, ale i nadále patřil mezi pravidelné účastníky každoměsíčních hradeckých ekumenických setkání. Účastnil se i biblických kateder, častými hosty byl jeho dlouholetý kolega prof. Zdeněk Sázava a biblisté z Husitské teologické fakulty Univerzity

Velmi aktivní byl i v Klubu Milady Horákové a v Masarykově společnosti. Věnoval se rodině a vnoučatům. Syn Pavel žije v Brně a Tomáš zde v Hradci Králové, dědeček se těšil ze čtyř vnoučat. Sestra Marie, biskupova manželka, má radost i z pravnučky.

Biskup Jaromír Tuček zemřel po hodnotném životě 18. února 2011 v 77 letech a můžeme mu vzdát úctu v kolumbáriu Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové.

Zpracoval Čestmír Brandejs z rozhovorů s Marií Tučkovou, manželkou bratra biskupa, s využitím nekrologu biskupa Štěpána Kláska, zveřejněném v Českém zápasu r. 2011